Kulturní památky v obci Luštěnice
Zámek v Luštěnicích
Luštěnický zámek vznikl pravděpodobně začátkem 18. stol. přestavbou starší tvrze. V l. 1760 –1774 byl upraven do dnešní podoby. Ve 2. pol. 20. stol. byl zámek opraven a dnes je v držení několika soukromých majitelů. Část budovy slouží jako byty, pošta, dříve zde bylo sídlo obecního úřadu.
Základem stavby dnešního zámku je jednoduchá obdélná trojprostorová budova renesanční tvrze dochovaná ve sklepech a zčásti v přízemi západního křídla zámku. Snad již při vrcholně barokní přestavbě ve 30. letech 18. století bylo půdorysné schéma rozšířeno do dnešní podoby hlavní budovy půdorysu písmene U se zaoblenými vnitřními nárožími nádvoří. Budova je jednopatrová, pouze v střední část západního křídla je o poschodí vyšší. K hlavnímu západnímu průčelí jsou po obou stranách symetricky připojeny čtvercové třípodlažní pavilony zakončené původně atikami.
Za Scherzerů byl zámek v letech 1760-74 dále upravován do podoby, která až na drobné detaily setrvala dodnes. Pozdně barokní jsou především zavěšené pilastry s dekorativním dříkem ve fasádě 1. a 2. patra vstupního rizalitu stejně jako polokruhově vytažená korunní římsa nad hlavním vstupem s prolamovanou atikou po stranách. Místnosti přízemí jsou zaklenuté českou plackou či valenou klenbou s výsečemi, ve vyšších podlažích se původní vzhled interiérů nedochoval.
Dnešní luštěnický zámek patří k nejlepším ukázkám pozdního baroka. Postupem času ale začal upadat a dnes je ve značně zanedbaném stavu. Majitelé se ho snaží již několik let prodat, zatím však marně. Pozdně barokní zámek stojí ve východní části obce u hlavní výpadovky na Nymburk. Trojkřídlý dvoupatrový komplex na půdorysu písmene U je v zadní části doplněn malým nádvořím, do kterého ústí rozšiřující se zahradní průčelí. Základem celé stavby je totiž nejstarší část, zřetelný zbytek renesanční tvrze. Ta je zachovalá ve sklepní části severozápadního dílu západní poloviny zámku a v určitém rozsahu také v přízemním zdivu. Barokní novostavba vyniká plackovými a valenými klenbami s pětibokými výsečemi v přízemí a ústřední průchozí síni. Hlavní západní fasádu zdobí dvoupatrové rizality, nadokenní římsy a četné vikýřky, bývalý lesk je ale již dávno pryč.Kdy přesně vznikla luštěnická tvrz, není známo, zřejmě to však bylo někdy v 15. století. Její držitelé se často střídali, zásadní zlom ale přišel teprve roku 1739, kdy obec získal Josef Scherzer z Kleinmühlu (místními familiérně nazývaný Šercer z Malomlýnku). Nepohodlná tvrz mu již nevyhovovala, kolem roku 1760 proto nechal na jejím místě vystavět trojkřídlý barokní zámek. Nový objekt byl stromořadím spojen s letohrádkem Sanssouci (dnešní Josefov) a sloužil jako letní sídlo vrchnosti. Scherzerové ho však ještě do konce 18. století prodali Gallasům, kteří měli hlavní sídlo v sousedních Horkách. Luštěnický zámek se změnil v kanceláře a začal pomalu chátrat.
Opravy začaly teprve ve druhé polovině 20. století poté, co zámek přešel do majetku československého státu. Při celkové rekonstrukci v roce 1967 ale došlo i k několika nevhodným úpravám, které cennou stavbu znehodnotily. Budova se stala sídlem MNV, pošty a zdravotního střediska. Část objektu byla upravena na byty.
Po roce 1989 získali zámek potomci původních majitelů. Se znepokojením však zjistili, že s rekonstrukcí musejí začít znovu. Budova zámku je dnes je ponurá, opadaná a neútulná. Opravit se zatím podařilo střechu, malou část fasády a pár místností v přízemí. Zámek vlastní několik soukromých majitelů, kteří se památku snaží prodat. Zájemci se však ani přes toto výrazné zlevnění nehrnou a budova nadále chátrá.
Kostel sv. Martina
Kostel v Luštěnicích byl již od 14. stol. farní. Vystřídali se zde různí kněží – podobojí, katolíci, minorité, piaristé. Původně gotický kostel byl pozdně zbarokizován. Nový kostel je z roku 1739. Stojí vedle zámku a přiléhá k němu hřbitov, v blízkosti fara z r. 1762.
